Jehličnany a jejich výhonky: jak nám můžou pomoci?

  Možná jste si všimli, že teplo posledních dní pomalu probouzí některé rostliny ze zimního spánku. Osobně jsem první příznaky jara zaznamenala na našem "vánočním stromečku", jenž ještě nebyl přestěhován z květináče do divočiny. Prudké slunce a nedostatek větrání jsou příčinou toho, co se s našim smrčkem začalo dít: začaly mu pučet pupeny a rašit čerstvé jehličnaté větvičky. To v dohledné době čeká i stromy venku. Slyšeli jste někdy o tom, jak mohou být jehličnaté výhonky užitečné pro člověka? 

  Obecně vzato má v alternativní (a lidové) medicíně svou významnou pozici látka, která se ze dřevin uvolňuje nejvíc, a to pryskyřice (obsažená ve větvičkách a šiškách) díky své terpentýnové silici, jež má schopnost rozpouštět a uvolňovat hleny. Z toho vyplývá, že výhonky jsou užitečným pomocníkem při nachlazení: pomáhají při rýmě i kašli, umí ale také utišit bolest kloubů
a svalů. Rozeberme si konkrétně, jak (s) výhonky lze naložit.

  

 Smrkové výhonky se staly postupně docela vděčným artiklem, neboť sirup (a jiné produkty z nich vyrobené) již nabízí i některé obchody a lékárny. Výhonky na smrku poznáte jednoduše: ve tmavém jehličí se zelenají mladé světlé trsy, ze kterých vzniká nová větev. A tyto maličké kousky jara mají naprosto zázračné účinky. Jak padlo výše, látky v nich obsažené pomáhají při chřipce, nachlazení, ale také třeba při ischiasu, revmatu nebo zánětu šlach. Pomůžou vás ale také ukolébat ke spánku nebo jednoduše uklidnit při nervovém vypětí. Účinky jehličí lze využít k dobru při zánětu dásní, uhlí ze smrkového dřeva zase mívá dobrý vliv na žaludeční a střevní problémy. 

  Jaké výhonky jsou vhodné ke sběru?

  Podle bylinkářů jsou ke sběru nejvhodnější co nejmenší výhonky, maximálně pěticentimetrové. Stejně jako u všech bylinek zde platí: nebuďte hamouni, neubližujte přírodě, vezměte si jen tolik, kolik potřebujete. Neolamujte, proboha, celé větve. Stačí z několika stromů odštípnout nůžkami či kleštěmi malé množství výhonků. To, že je nutné zvolit strom v co nejčistším prostředí, snad ani není nutné zdůrazňovat. Nemusíme být netýkavky, ale přírodní látky potřebují fungovat tak, jak je Gaia stvořila a navrhla. Není hloupá.

  Jak výhonky zpracovat?

  Sirup  

  Nejčastějším způsobem zpracování je skrze cukr s medem. Do sklenice úměrné množství jehličí vložte spolu s výhonky několik plátků citronu a zasypejte cukrem.Ve sklenici má být co nejmíň vzduchu, proto některé recepty radí tento postup opakovat až po okraj sklenice, tedy vytvořit několik vrstev, načež po stlačení všech vrstev by měla u hrdla zůstat skulinka, kde se vám bude zachytávat šťáva. Dostupné zdroje doporučují nechat sklenici týden na slunci a poté umístit do lednice. Bylinkáři ale často nedoporučují při takových procesech přímé slunce. 

  Smrkový med

  V tomto postupu je už potřeba trocha ohně. Ten má tu nepříjemnou vlastnost, že likviduje vitamín C, na druhou stranu pomáhá lepšímu uvolnění silic. 

  První varianta: výhonky nechejte čtyři dny stát zalité vodou na slunci. Poté tekutinu povařte s jahodníkem asi dvacet minut. Scezenou tekutinu smíchejte v poměru 1:1 s cukrem a uskladněte v čisté sklenici. 

  Tinktura/macerát

  Prostě výhonky naložte do lihu (cca 60%). Adieu. S macerátem se můžete po několika týdnech namazat.

  Zevně, samozřejmě...

  A co ostatní jehličnany?

  No, není dobré na ně zapomenout. Například borovice, posvátný strom Keltů, dokáže být podobně užitečná. Podle dostupných zdrojů je snad ještě větší "kombo" než smrk samotný, jelikož  její silice obsahuje spoustu vitamínů, minerálů, karoten a jiné užitečné látky. Pro borovici je nejvhodnější doba v květnu, tak si na ni ještě chvilku počkáte. Podobně jako borovice dokáže bojovat se záněty, vyčerpáním, "chrchláním" jakéhokoli druhu (včetně astmatu) a je skvělá i na záněty močového ústrojí. Sirup lze získat podobně jako ze smrku, nebo stačí výhonky zasypat cukrem, zakrýt látkou a tři týdny nechat v teple. Z hrstky pupenů si můžete uvařit taky čaj, když na vás poleze trudnomyslnost nebo nějaká viróza. POZOR, borovice je dráždivá, tak s ní nakládejte opatrně.

  Med z borovice se připravuje podobně jako svařené horké víno. Tedy ne varem, ale dlouhodobým působením tepla. Oproti vínu je ta doba hodně dlouhé: půlhodina ve vodě. Po půlhodině tekutinu sceďte a zahřívejte ji s cukrem tak dlouho, dokud nenabude struktury medu.

  Abychom nebyli úplně vedle, neměla by tu chybět jedle. I tu měli Keltové rádi, když už jsme u těch tradic. Proč je asi jedle symbolem Vánoc? Právě díky Keltům, kteří ji během zimního slunovratu krášlili a oslavovali. I pohané měli svého slunečního boha, který se pod jedlí během slunovratu "zrodil" (nepřipadám si kompetentní na toto vyprávění, nicméně pěkný web s touto tematikou jsem si během Vánoc pročítala a odkazuji vás na něj zde). Jedle má podobné vlastnosti jako její již zmínění kolegové, ale pokud mohu vypíchnout nějaké její výjimečné vlastnosti, tak je to její vliv na psychiku. Pomáhá i při sexuálních problémech jakéhokoli druhu (a pokud je nevyřeší, ukolébá vás pryskyřice tak, že vám to bude jedno – tak snad vám to pomůže hoši!). Způsoby, jak jedlové silice využít a aplikovat, jsou rozmanité, tady vás rovnou odkážu na web, který tyto způsoby zevrubně popisuje, protože mám dojem, že autor to pokryl komplet a nebylo by hezké ho vykrádat.

  Zdroje (pokud byste si chtěli přečíst víc):

https://www.ceskaordinace.cz/lecive-smrkove-vyhonky-ckr-1057-7199.html#smrkova-pryskyrice

  Na toto téma taky natočila Česká televize audiovizuální vstup: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10744345634-kouzelne-bylinky/7629-recepty/3415-domaci-sirup-ze-smrkovych-vyhonku/

  A protože jsem ezomagor, tak má ještě jedno doporučení bylinkářů: pěkně stromy o pomoc nejdříve poproste a pak za to poděkujte. Sice si moc nepopovídáte, ale sběratelé rostlin mají tak nějak ověřeno, že při tomto vstřícném a pokorném přístupu vůči přírodě dokážou léčivé látky působit na vaše potíže mnohem příměji.