Vysadila jsem antikoncepci (no. 2) - proč jsem to udělala?

V minulém díle jsem vám vyprávěla o tom, proč a jak jsem brala hormonální antikoncepci. Dnes vám povyprávím o svých pohnutkách k tomu, abych ji vysadila.

Antiděcko. Proč to ženy žerou?
Některé mají pocit, že není jiné řešení jejich problémů s pletí. Některé mají problém s cyklem. Některé prostě nechtějí používat jiné metody. Já jsem jednou z těch, které si díky ní krátily utrpení. Antikoncepční účinek byl příjemný bonus.

Měl ale svoje omezení.

Například strava. Musela jsem se úzkostlivě hlídat v požívání sóji, grepu a třezalky. To jsou naštěstí položky, který člověk snadno ohlídá nebo se jim vyhne. Pokud ale přišly střevní nebo žaludeční potíže, byl celý měsíc "nechráněného" sexu v háji. Moct souložit bez nějakého latexového nebo silikonového bazmeku patřila k těm fajn věcem. Co není fajn, je infarkt, trombóza nebo mrtvice ve dvaceti. Ale nebudu vás zbytečně děsit: o tom tu vážně mluvit nebudu.

Věřte mi nebo ne, ale jsou to rizika, která mě neodradila. Říkala jsem si, že to permanentní utrpení je dobrý důvod, proč riskovat případnou smrt nebo trvalé poškození mozku. Protože smrt může přijít jen jednou, krámy jsou každý měsíc. Né asi, logicky!!! Každou tu hnědou pilulku jsem spolkla s podvědomou, ne však nijak výstražnou myšlenkou, že jde o časovanou bombu. Takovou tichou smrt za pětikilo per kvartál. Víte, jen tak mimochodem, jako poměrně informovaný člověk v této oblasti jsem měla dlouho nejasno, jak antikoncepční pilulky fungují. Ze začátku, v pubertě, jsem si myslela, že se prostě nevytvoří sliznice a odchází jen vajíčko, které - byť třeba oplodněné - nemá kde uhnízdit. Spousta lidí na základě této teorie (a já ji nevyvracím, protože to doktoři sakra neumějí vysvětlit normálně a shodnout se) tvrdí, že žena zažívá během užívání HAK každý měsíc minimálně jeden potrat. Pak jsem ale slyšela několik jiných verzí. Všechny pocházely od lidí z oboru! Je neuvěřitelné, kolik variant je. Pamatuju si ženu z poradny pro ženy a dívky, která tvořila cosi o hlenové zátce, která nepustí spermie k vajíčku. Prostě sračky. Dneska už mám jasno a jde o variantu, jež si je většina žen prostě vědoma a běžně už se o ní mluví. Jestli o ní nevíte, tak vám ji stručně popíšu. Vychází přímo z mé zkušenosti s fungováním těla, tudíž jí bezmezně věřím:

Při užívání hormonální antikoncepce tělo navozuje stav často přirovnávaný k permanentnímu těhotenství. Ovulace vůbec neprobíhá, vajíčko se neuvolní, sliznice nevystýlá. Krvácení v tomto procesu není absolutně důležité. Prášky se na týden vysazují pouze kvůli tomu, že jsou ženy zkrátka zvyklé jednou měsíčně krvácet a cítí se pak zdravě (proč tolik žen po vysazení prášků spěchá pro naprosto nesmyslnou vyvolávačku, namísto toho, aby spravilo příčinu nemenstruování?). Nicméně krvácení, které uživatelka HAK absolvuje každý měsíc, je jen spádové krvácení z pokesu hormonů. Čili nemá pro organismus žádný význam, stejně jako tato krátká týdenní pauza, a proto je absolutně jedno, jestli pauzu v užívání děláte, nebo berete jedno plato za druhým.

Podle teorií o ženské cykličnosti se žena při braní antikoncepce pohybuje v prvních fázích cyklu -  ty se projevují vysokou aktivitou, žena má spoustu energie, síly a odhodlání. Zobání dělá z ženy prakticky muže. Když se bavíte s ženou užívající antikoncepci, mluvíte s ženou, ale slyšíte muže. A to je to, o čem jsem mluvila v předchozím článku a k čemu se ještě vrátím v článku příštím. Každopádně nezastírám, že jsem už nějakou dobu nad vysazením prášků uvažovala. Snad dva, tři roky. Nakoupila jsem si hromadu čajů a chystala se spolykat poslední pilule. Jenomže mi došlo, že nemůžu. Nejsem připravená. Nejsem přirpavená na přepadovky tety Irmy i s jejími tarantinovskými důsledky. Nejsem absolutně ready čelit jejím výpadům. V následujících letech jsem brala prášky s lehkými pochybami. Veřejně jsem přiznávala, že je to svinstvo, ale že mě drží při životě.

A co mě rozhoupalo? Je to velice prosté. Zkrátka si o to moje tělo řeklo. Každý večer, když jsem v 21:00 polykala prášek, jsem děkovala za tu možnost. Nicméně jednoho krásného dne vděk zmizel. Při pohledu na prášek na dlani jsem ucítila prudký odpor. Zvedl se mi žaludek a mozek jako by vykřikl " okamžitě přestaň!". 

Neměla jsem vůli přestat okamžitě. Ale rozhodla jsem se, že nastal čas začít řešit alternativní metody zkrocení zlé ženy tety Irmy. Jak toto řešení a plánování probíhalo se dozvíte příště.

Může vás taky zajímat:

Jak jsem se na vysazení připravila?
Jak probíhaly první cykly po vysazení?
Proč jsem ji vůbec brala?

Tohle je moje fotka, jak neberu antikoncepci.